Podle nových zpráv WHO tvoří duševní onemocnění zásadní zátěž nejen pro pacienty a jejich rodiny, ale i pro státy. Deprese a úzkosti samy o sobě přinášejí ztráty v hodnotě jednoho bilionu dolarů ročně. Přitom výdaje na péči zůstávají zanedbatelné – v průměru jen dvě procenta zdravotnických rozpočtů.
Alarmující je i rozdíl mezi státy. Zatímco v bohatých zemích připadá až 65 dolarů na osobu, v chudších zemích to bývá sotva čtyři centy. Nedostatek odborníků je přitom dramatický – v mnoha regionech připadá na 100 tisíc lidí méně než 13 pracovníků v oblasti duševního zdraví.
Situace se zlepšuje jen pomalu. Pouze deset procent zemí přešlo na moderní komunitní péči, většina stále spoléhá na velké psychiatrické nemocnice. Téměř polovina hospitalizací probíhá nedobrovolně a více než pětina pacientů zůstává v léčebnách déle než rok.
Pozitivní zprávou je rostoucí důraz na prevenci a podporu duševního zdraví ve školách či během krizí. Víc než 80 procent zemí dnes nabízí psychologickou pomoc při mimořádných událostech, oproti pouhým 39 procentům v roce 2020. Telemedicína a ambulantní péče se rovněž rozvíjejí, přesto zůstává přístup nerovnoměrný.
Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus zdůraznil, že péče o duševní zdraví není luxus, ale základní lidské právo. WHO vyzývá vlády, aby zásadně zvýšily financování, reformovaly zákony a posílily personál i komunitní péči. Bez rychlé změny se svět nedokáže vyrovnat s jednou z největších zdravotních výzev současnosti.
