Průměrný věk zahraničního studenta je 23,6 let, převládají ženy. Jejich zájem o studium v Česku dlouhodobě roste. Zatímco v roce 2001 jich bylo necelých devět tisíc, dnes jich je více než šestinásobek.
Nejpočetnější skupinu tvoří Slováci, kterých je přes 22 tisíc. Většina z nich volí studium v češtině, protože za studium v cizím jazyce by museli platit školné. To se v případě některých oborů, například medicíny, může vyšplhat až k 600 tisícům korun ročně. Kromě Slováků přicházejí do Česka také studenti z Ukrajiny, Ruska, Kazachstánu, Indie, a dalších víc než 160 zemí světa.
Motivy ke studiu se liší podle regionu. Například studenti ze Severní Ameriky hledají kvalitní vzdělání za přijatelnou cenu, zatímco ti z Latinské Ameriky nebo západní Evropy oceňují možnost studia v angličtině. Hlavním důvodem, proč si cizinci volí české univerzity, však zůstává kvalita výuky.
Přínos zahraničních studentů přesahuje samotné akademické prostředí. Odborníci upozorňují, že cizinci obohacují univerzitní prostředí, přispívají ekonomicky a pomáhají kompenzovat dopady klesající porodnosti. Přinášejí kulturní různorodost, platí školné, odvádějí daně a mnozí z nich po absolvování zůstávají a zapojují se do českého pracovního trhu. V některých oborech, zejména ve zdravotnictví, představují dokonce významnou pracovní sílu.
Největší podíl cizinců hlásí Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, kde tvoří téměř polovinu studentů. Lékařské fakulty lákají i další národnosti od Italů, Němců a Izraelců až po Japonce, Indy či Ukrajince.
