K jedné takové situaci se přimotala paní Hana z Ostravy. Šla na pole venčit psa a viděla straku, jak do něčeho zuřivě klove. ,,Běžela jsem se podívat a straku tím odehnala. Ležel tam poklovaný malý zajíc vedle sebe měl svého sourozence, kterému už nebylo pomoci," popisuje Hana. Zajíčka doma zabalila do deky, rány očistila a zavolala do záchranné stanice. Tam zajíci dokázali pomoct. Ne každý takový příběh má ale dobrý konec.
Od jara do léta se v české krajině častěji objevují případy útoků strak právě na malé zajíce. Ptáci v období hnízdění zajišťují potravu pro svá mláďata a neváhají zaútočit ani na bezbranné savce. Zajíčata, která matka nechává přes den schovaná v trávě, se tak často stávají snadnou kořistí.
Straky, stejně jako další krkavcovití ptáci, patří k velmi inteligentním a přizpůsobivým druhům. Dokážou si rychle vytipovat oblasti, kde je snadno dostupná potrava. Právě mláďata zajíců, která leží několik dní skrytá ve vegetaci, aniž by je matka příliš navštěvovala, aby na ně neupozornila predátory, se stávají častým cílem. Pokud mládě není dostatečně kryté nebo je příliš blízko lidských sídel, zvyšuje se riziko útoku.
Záchranné stanice v posledních týdnech evidují nárůst případů, kdy lidé přinášejí zraněná nebo oslabená zajíčata, která údajně napadli ptáci. Ve většině případů jde právě o straky, případně vrány. Lidé je často najdou se zraněními na hlavě nebo zádech. Další varianta příběhu, kdy je pomoc člověka pro malého zajíce nezbytná, je když ho domů přinese kočka nebo pes nebo když najdeme mládě zraněné. Pokud je zvíře zdravé a nejeví známky poranění, je nejvhodnější ho nechat na místě. Zásahy lidí, i když vedené dobrým úmyslem, mohou ve výsledku mláděti totiž spíš uškodit. Pokud matka zjistí přítomnost lidského pachu, může zajíče opustit a to pak samo nepřežije. Záchranné stanice proto každoročně apelují na veřejnost, aby v případě nejistoty vždy nejdříve kontaktovala odborníky, než zvíře z přírody vezme.
