Podle České asociace paraplegiků bývají skoky do vody nejzávažnější, i když v celkovém počtu zranění a nehod jsou až na třetím místě za pády a dopravními nehodami. Mezi nejčastější zranění po skoku do mělkých nebo neznámých vod patří zlomeniny krční páteře, které vznikají nárazem hlavy o dno, a to i při relativně slabém dopadu. Poškození míchy může vést k částečnému nebo úplnému ochrnutí končetin, často s dopadem na funkci vnitřních orgánů. Skok do vody ale může způsobit i otřes mozku, zlomeniny lebky, spodiny lebeční, hrudní kosti a žeber.
Základní pravidla prevence Ministerstva zdravotnictví
- Nechoďte se koupat sami. Nikdy nevíte, co se může stát.
- Do vody nechoďte těsně po jídle, tedy s plným žaludkem. Po konzumaci většího množství jídla počkejte minimálně hodinu. Nepijte alkohol.
- Neplavte do blízkosti plavidel a plavební dráhy, po které jezdí lodě a čluny.
- Nechoďte plavat, když jste unavení nebo rozpálení.
- Neplavte a neskákejte do vody tam, kde to neznáte a nemůžete vidět, co je pod hladinou. Mohli byste se zranit, mít trvalé následky nebo se zabít o pahýl stromu či výčnělek skály.
- Jdete-li plavat dál od břehu, zajistěte si doprovod lodičky nebo si s sebou vezměte alespoň barevnou ruční bójku. Nechoďte plavat sami, popřípadě aspoň informujte své známé.
- Když cítíte únavu nebo když vás chytne křeč do nohy, odpočiňte si.
- Nezapomeňte, že děti bez řádně oblečených a upevněných záchranných vest nepatří do lodiček.
Na neuvážený skok do vody doplatil i Pavel Brož, který se stal jedním z ambasadorů projektu Všeobecné zdravotní pojišťovny Vzpoura úrazům. „Následkem úrazu jsem zjistil, že i maličkost, vlastní hloupost nebo obyčejná klukovina od základu zásadně změní život. Vše se změnilo nejen mně, rodině, ale i všem blízkým.“ Brož po skoku do bazénu skončil na vozíčku. Nyní se prostřednictvím besed snaží o to, aby děti nebo dospělí neudělali stejnou chybu jako on.
