Slinivka břišní je extrémně důležitým orgánem, který pomáhá trávit jídlo a udržet stabilní hladinu cukru v krvi. Kromě toho produkuje trávicí enzymy, které rozkládají tuky, bílkoviny, sacharidy a rovněž i inzulin a další hormony, které řídí metabolismus. Když něco není se slinivkou v pořádku, může člověk onemocnět cukrovkou či rakovinou. Rakovina vzniká tehdy, když buňky slinivky nekontrolovaně rostou a šíří se do okolních tkání. Mezi hlavní rizikové faktory patří kouření, chronické záněty slinivky, cukrovka, nadváha nebo dědičnost.
Za léčbu víc než čtyř tisíc pacientů pojišťovna vydala necelých 484 milionů korun. Za poslední tři roky jde zhruba o 16procentní nárůst nákladů. „Tumor slinivky břišní není možné včas najít podle klinických příznaků. Nádory jsou lokalizované v různých oblastech slinivky břišní. U některých pacientů nádor roste v blízkosti jiného orgánu, kde to vyvolá nějakou reakci, a díky tomu na něj lze přijít v raném stádiu. Například pokud nádor roste blízko žlučovodu, může ho ucpat, což se u pacienta projeví tak, že zežloutne. Ovšem musím říci, že příznaky karcinomu pankreatu se objevují pozdě,“ říká přednosta II. interní kliniky gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice v Olomouci Ondřej Urban.
Počátek nemoci se podle něj většinou obejde zcela bez příznaků, v pozdějších fázích se může projevovat žloutenkou, bolestmi břicha a zad, úbytkem hmotnosti, nevolností a celkovou slabostí. Rakovina slinivky navíc nemá dobrou prognózu. Většina pacientů na ni zemře. Jen sedm až devět procent lidí přežije víc než pět let od stanovení diagnózy.
Podle Světové zdravotnické organizace se ročně rakovina slinivky odhalí u 4,6 milionu pacientů. Zhruba 2,1 milionu lidí na ni zemře.
