Překupníci půdy promyšlenými praktikami získávají od majitelů pozemky za cenu pod tržní hodnotou, aby je vzápětí prodali za mnohonásobně více. Prodávající tím připraví o podstatnou částku. „Žena vlastnící zemědělský pozemek v okrese Brno-venkov měla těsně před podpisem smlouvy s překupníkem, ale chtěla si ověřit postup prodeje a cenu. To, za co jí nabízeli 200 tisíc korun, později prodala za 4,5 milionu, tedy za reálnou cenu pozemku určeného územním plánem ke komerční výstavbě,“ líčí situaci pozemkový specialista Tomáš Válka, který se ve své praxi s půdními překupníky často setkává. Podle něj byl případ extrémem, běžně se ale stává, že překupníci nabízejí ceny výrazně nižší, než je skutečná hodnota pozemku. U běžných polností může být nabídka až o 50 procent nižší. U pozemků s rozvojovým či stavebním potenciálem pak není výjimkou, že je nabídnutá cena i 50krát nižší než reálná tržní hodnota. Spekulanti ve svých nabídkách stavební potenciál pozemku záměrně nezmiňují.
„Obvyklý scénář vypadá tak, že někdo zdědí kus lesa nebo pole. Nový majitel mnohdy ani neví, kde pozemek přesně je. Jakmile se v katastru nemovitostí změní majitel, překupníci o tom pomocí robotů získají informace. Obratem novému majiteli zašlou nabídku na odkup s informací, že cena ještě bude upřesněná. Když jim člověk odpoví, začnou ho téměř bombardovat návrhy na odprodej, v němž cenu pod různými záminkami snižují. Jedná se o důkladný a opakovaný nátlak s jasným cílem – přimět majitele prodat půdu co nejdříve a za co nejméně peněz,“ popisuje praktiky Válka. Sám má půdu na Moravě a Vysočině a nabídek na její odkup mu chodí ročně několik desítek.
Praktiky půdních spekulantů jsou každým rokem promyšlenější. Někteří se vydávají za zemědělce a tvrdí, že pole chtějí obhospodařovat. Ve skutečnosti však pracují pro konkrétní firmy a vzápětí polnost prodají. Získat pozemek je první část byznysu. Následuje totiž stejně promyšlená manipulace při jeho prodeji. Přes navázané firmy, které vystupují jako poradci pro půdní investice, překupníci k nákupu pozemků lákají neznalé investory. Těm je nabídnou za předraženou cenu. Nastrčené firmy pak vystupují v roli nezávislého konzultanta a vysokou cenu potvrdí.
Pokud se majitel nechá přesvědčit a podepíše nevýhodnou smlouvu, je náprava obtížná. Věc lze řešit pouze v občanskoprávním řízení u soudu, kde je však nutné prokázat například to, že kupující jednal nepoctivě nebo lhal, že nabízí nejlepší možnou cenu. Takové důkazy je v praxi velmi obtížné získat. „Když si lidé uvědomí, že prodali pozemek pod cenou, často si řeknou: ‚Podepsal jsem to, je to moje chyba.‘ A nakonec už to neřeší,“ popisuje Válka. Podle něj je nejlepší obranou důkladné ověření postupu kupujícího i nabízené ceny. Důvěryhodní jsou zejména odborníci na oceňování půdy, kteří mají dobré reference, neoslovují vlastníky hromadně dopisy a přistupují ke klientovi individuálně. Vhodné je také oslovit více pozemkových specialistů a nabídky porovnat.
