I když právě budované stanici se už Olbrachtova říká, radnice by chtěla její budoucí přejmenování, preferuje jednoslovné a spíše místopisné názvy. Ty by následně měla posvětit místopisná magistrátní komise.
Konkrétně na stanici Olbrachtova vadí zejména kaňky ve spisovatelově životopisu méně než skutečnost, že nejde o pražského rodáka, ale o umělce, který se narodil v severočeských Semilech jako Karel Albrecht Zeman. Trnem v oku je spisovatelovo někdejší politické přesvědčení, kdy se po druhé světové válce stal členem ÚV KSČ, i když se s ním tato strana předtím rozešla v roce 1929. Následně poté, pracoval i na ministerstvu informací, kde měl na starosti vyřazování závadných knih a také podepsal manifest Kupředu levá, zpátky ni krok, který vyšel v den komunistického převratu 25. února 1948.
Olbracht byl ale především spisovatelem, jehož dílo je uznávané dosud. Krátce po válce se za své knihy jako Nikola Šuhaj, loupežník nebo Golet v údolí stal národním umělcem. Mezi jeho další významná díla patří Ze starých letopisů, O smutných očích Hany Karadžičové či agitační román Anna proletářka.
Podle nejnovějšího návrhu pražských politiků by se stanice mohla přejmenovat na Ryšánku.
