Podle dat univerzity v Marylandu zveřejněných na platformě Global Forest Watch zmizelo v roce 2024 přes 6,7 milionu hektarů tropických pralesů, tedy dvojnásobek oproti předchozímu roku. To odpovídá téměř rozloze Panamy. Poprvé v historii byly hlavní příčinou požáry, nikoliv zemědělství.
Požáry tropických lesů loni narostly pětinásobně a způsobily téměř polovinu z celkového odlesnění. Extrémní sucho, rekordní teploty a vliv klimatického jevu El Niño podnítily jejich rychlé šíření. Celkem tyto požáry vyprodukovaly 4,1 gigatuny emisí – víc než čtyřnásobek ročních emisí letecké dopravy.
Brazílie přišla o největší plochu pralesů a podílela se na 42 procent globální ztráty. Dvě třetiny škod způsobil oheň, zbytek pak těžba, pěstování sóji a chov dobytka. Přestože vláda prezidenta Luly dosáhla pokroku v ochraně lesů, podle odborníků hrozí, že bez větších investic do prevence a vymáhání zákonů se úspěchy rychle ztratí.
Bolívie zaznamenala nárůst ztrát o 200 procent, a poprvé tak překonala i Konžskou demokratickou republiku. Požáry tu zničily 1,5 milionu hektarů lesa. I v Kongu byla situace dramatická – ztráty vzrostly o 150 procent, především kvůli žáru a suchu.
Lesy ubývaly i v mírném pásu – zejména v Kanadě a Rusku, kde požáry zničily rozsáhlé oblasti boreálních lesů. Celosvětově přišel svět o dalších 30 milionů hektarů stromového porostu – to je plocha srovnatelná s Itálií.
Přes 140 států se v roce 2021 zavázalo zastavit odlesňování do roku 2030. Aby tento cíl splnily, musely by snížit odlesňování o 20 procent ročně – zatím ale 17 z 20 nejpostiženějších zemí zaznamenává vyšší ztráty než při podpisu dohody.
Odborníci volají po větších investicích do požární prevence, ochraně půdy a podpoře domorodých komunit. Jedním z příkladů je chráněná oblast Charagua Lyambae v Bolívii, která díky včasným opatřením zůstala nepoškozená.
