Geomorfologové z Ostravské univerzity míní, že urbanizované krajiny světa ležící v blízkosti dávných megasesuvů jsou ohrožené i dnes. Megasesuvy z minulosti jsou v místech, kde leží druhé největší město v Nepálu Pokhara. Právě tam se sesunula půda ve středověku. Ohrožený je i La Paz v Bolívii nebo alpská údolí, která jsou také hodně zalidněná. Nejohroženější místa jsou obvykle do 50 kilometrů od významných geologických zlomů. Zatím je známých přes 400 megasesuvů. Poslední z nich se odehrál v roce 2008 při ničivém zemětřesení v čínském Sečuánu.
Podle vědců ale není pravděpodobné, že by se megasesuvy odehrály na úplně stejném místě jako kdysi. „Jedním z výsledků studie je mimo jiné, že mnoho megasesuvů se vyskytuje například v jednom údolí, někdy jen pár kilometrů od sebe. Shlukují se. Studie tedy přispívá k poznání typů krajiny, kde by megasesuvy mohly v budoucnu nastat. Pro představu, i ten nejmenší sesuv z této skupiny by znamenal, že by se velká část masivu Lysé hory uvolnila a zasypala úpatí Beskyd až po Frýdek-Místek. I z toho je patrné, jak tragické následky by měl podobný sesuv v kterékoliv hustě obydlené oblasti světa,“ vysvětlil Tomáš Pánek z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
