V Česku jsou přes tři tisíce jezů a řada z nich je v havarijním nebo technicky zastaralém stavu. Jen za posledních deset let vyžádaly několik desítek životů. Nejednalo se jen o vodáky, ale i o lidi, kteří se pod jezy koupali nebo se po nich procházeli.
Jedním z nejčastějších rizik je takzvaný válcový efekt. Pod jezem se voda prudce stáčí zpět směrem k jezu a vytváří silný proud, který vtahuje všechno, co do něj spadne. Právě tam se odehrávají největší tragédie, protože záchrana je téměř nemožná i pro zkušené plavce.
Mezi nejnebezpečnější jezy v zemi dlouhodobě patří jez Červený mlýn na řece Sázavě. Nešťastné události opakovaně ukazují, že špatné odhady vodáků, podcenění situace i neznalost terénu mají fatální následky. Obdobně rizikovým místem je jez ve Vraňanech na Vltavě, který patří mezi technicky náročné úseky a při vysokém stavu vody se mění v past pro lodě i posádky.
Na Lužnici by si měli vodáci dávat pozor na jez Pilař u Tábora. Kvůli zpětnému proudění tam v minulosti několikrát zasahovali záchranáři. Smrtelný případ se stal i u jezu Smrčná na řece Jihlavě. Situaci tam zhoršuje špatná viditelnost pod hladinou a obtížný výstup na břeh.
Problémem je nejen stav samotných jezů, ale také nedostatečné značení. Výstražné tabule často chybí nebo jsou nečitelné. Některé jezy navíc nemají zajištěný bezpečný přístup pro přenášení lodí, a vodáci tak volí riskantní sjíždění místo obcházení jezu po břehu. I to přispívá k počtu nehod, kterým by se při lepší prevenci dalo předejít.
Vodácké svazy a záchranáři pravidelně apelují na obezřetnost. Znalost toku, respekt k přírodním podmínkám a včasné vyhodnocení rizika mohou rozhodnout mezi zážitkem a tragédií.
