Nemoci oběhové soustavy zůstávají nejčastější příčinou úmrtí a tvoří 38 procent všech smrtí. Nejvíc životů si vyžádala ischemická choroba srdeční, při které se kvůli zúžení věnčitých tepen snižuje přísun kyslíku do srdce. Jen tato nemoc loni připravila o život zhruba 14 tisíc lidí. Přes sedm tisíc jich zemřelo na srdeční selhání a téměř šest tisíc na cévní onemocnění mozku.
Na druhém místě se drží zhoubné nádory. Novotvary stály za čtvrtinou všech úmrtí a nejvíce se týkaly plic, průdušek a průdušnice. Cukrovka se stala pátou nejčastější příčinou smrti.
Přibližně pět procent všech úmrtí tvořily nehody, sebevraždy a vraždy. Počet sebevražd v Česku meziročně vzrostl o čtvrtinu zhruba na 1 600 případů. Část nárůstu souvisí s přesnějším vyhodnocením úmrtí, která se původně evidovala pod jinými příčinami. Nejvíc sebevražd spáchali muži ve věku mezi čtyřiceti a padesáti lety.
Před sto lety situaci ovládaly infekční choroby, především tuberkulóza, která si vyžádala tisíce životů. Dnes jde spíš o raritu.
Závažné infekce se ale znovu připomněly při pandemii covidu-19. V roce 2020 se stal druhou nejčastější příčinou smrti, o rok později dokonce první, když mu podlehlo přes 25 tisíc lidí. Od té doby počet obětí výrazně klesl, loni šlo o 748 případů.
