„Aby nedošlo k takzvanému vtištění, snažíme se minimalizovat přímý kontakt mláděte s člověkem. Kdyby si mládě vtisklo podobu člověka, mělo by do budoucna problém s navazováním partnerského vztahu,“ říká kurátor chovu ptáků Antonín Vaidl. „Díky maňáskovi imitujícímu dospělého kondora se tak podaří odchovat jedince co nejpřirozeněji se správnými návyky.“
Maňásci podávající potravu musí nést výrazné znaky rodičů. Těmi může být například výrazné hrdlo, velký barevný zobák, rudé oko, nebo jako v tomto případě typicky lysá žlutá hlava. Pražská zoo už dřív podobným způsobem používala maňáska pro mládě dvojzoborožce nosorožčího, krasky jávské nebo supa mrchožravého. Kondora menšího takto odchovává poprvé.
Dvacetidenní kondor si v současné době pochutnává na stažených myších holatech, časem je začne přijímat i se srstí. Zatím jde vše dobře, ale chovatelé zůstávají obezřetní. K úspěšnému odchovu totiž ještě vede dlouhá cesta.
Kondoři společně se supy čelí ve volné přírodě mnoha hrozbám často spojeným s lidskou činností. Mezi hlavní patří otravy z pozření masa uhynulého dobytka se zbytky nebezpečných léčiv či otravy těžkými kovy. Ptáci hynou i následky zásahu elektrickým proudem nebo kvůli kolizím s dopravními prostředky. Problémem je na některých lokalitách i nedostatek potravy a fragmentace životního prostředí.
Kondora menšího ze Střední a Jižní Ameriky chová zoo Praha od roku 2014. První, tehdy přirozený odchov se zde zdařil v roce 2022. Lidé naleznou kondory menší ve voliéře poblíž jižního vstupu v dolní části areálu.