Nedávné studie ukázaly, že mikroplasty dokážou překonat hematoencefalickou bariéru, která běžně chrání mozek před toxiny. U lidí zatím chybí přímé důkazy o tom, co přesně tyto částice v mozku způsobují, ale nálezy několika gramů plastu v lidských tkáních včetně té mozkové potvrzují mezinárodní výzkumy.
Vědci se domnívají, že plasty mohou přispívat k chronickým zánětům nebo narušovat nervové procesy. Zvláštní obavy panují kolem nanočástic, které jsou ještě menší než mikroplasty. Ty mohou teoreticky působit přímo na buňky a zasahovat do jejich metabolismu nebo přenášení signálů.
Plasty jsou v balených potravinách, v nápojích, kosmetice i ve vzduchu. Podle odhadů vědci najdou v těle dospělého člověka desítky tisíc plastových mikročástic. To odpovídá několika gramům, které si v těle nosíme.
Zatím však chybí komplexní studie, které by přesně popsaly dopad těchto částic na lidské zdraví. Jejich přítomnost v těle sama o sobě ještě nemusí znamenat přímé ohrožení, ale vědci upozorňují, že dlouhodobé vystavení těmto látkám může přispět k různým chronickým onemocněním, od problémů s imunitou až po neurodegenerativní změny.
Mikroplastům se sice zcela vyhnout nedá, ale jejich množství v těle lze výrazně omezit. Odborníci doporučují pít spíš kohoutkovou vodu než balenou, protože ta obsahuje méně plastových částic. Pomáhá také nepoužívat plastové obaly a neohřívat jídlo v plastových nádobách, zejména v mikrovlnce.
Při praní syntetického oblečení se vyplatí používat speciální sáčky nebo filtry, které zachytí mikrovlákna. Mikroplasty se skrývají i v kosmetice, třeba v peelingu nebo zubní pastě, proto je dobré sledovat složení výrobků. A pozor i na mořské ryby, které mohou být kontaminované znečištěním oceánů.
