Oběti pocházejí z regionu Lazio, kde je i hlavní město Řím, a z Kampánie. Podle zdravotníků bude obětí přibývat.
Západonilská horečka se do Evropy dostala z Afriky. Vysoký výskyt hlásí Itálie, Řecko, Španělsko, Francie, Srbsko, Chorvatsko, Kypr, Turecko, ale i země střední Evropy, například Rumunsko a Maďarsko. V posledních letech se objevila i v Německu, Rakousku, Nizozemí a České republice.
Na jižní Moravě se v posledních letech objevilo osm případů, devět lidí onemocnělo po návratu ze zahraničí. Jeden z pacientů zemřel.
Očkování proti chorobě neexistuje, pomáhá jen prevence: používání repelentů, sítí do oken a moskytiér.
Západonilská horečka
Virus patřící k flavivirům přenáší komáři na člověka, savce i ptáky. Rozšířil se z oblastí přilehlých k řece Nilu v Egyptě po celém světě. Na našem území se poprvé objevil v roce 1972. V roce 1997 jej izolovali vědci z komára v Lanžhotě na Jižní Moravě. U dvou procent vyšetřených obyvatel našli protilátky.
Úmrtnost může dosáhnout až 15 procent, lidé nad 65 let jsou náchylnější k závažnějšímu průběhu. Virus může proniknout až do centrálního nervového systému a poškodit ho. Inkubační doba trvá zpravidla tři až šest dnů od bodnutí komárem. Asi u 80 procent pacientů je průběh asymptomatický.
Příznaky: horečka, bolesti hlavy, svalová slabost, vyrážky a další kožní projevy. V těžších případech pak meningitida, encefalitida, hepatitida, paralýza nebo obrna.
