Na městské trávníky i travní porosty má negativní vliv sucho i extrémní horko. Trávníky vysychají a klesá i jejich druhová rozmanitost. Následkem toho pak ztrácejí i schopnost plnit ekologické funkce, například ukládat uhlík do půdy nebo ochlazovat okolí. Výzkumníci proto hledají způsob, jak městské trávníky před dopady klimatické změny chránit. Vědci, kteří se na tomto výzkumu podílejí, přišli na to, že by řešením mohly být nové travní směsi s obsahem druhů z panonské oblasti. Jde o rozsáhlou nížinnou oblast ve střední Evropě, která prochází Maďarskem, Rakouskem, Slovenskem, Chorvatskem, Srbskem, Rumunskem, Slovinskem, Ukrajinou i Českou republikou, kde zasahuje zejména jižní Moravu.
„Panonie je nejsušší, nejteplejší a nejextrémnější oblast z hlediska změny klimatu ve střední Evropě. Je to oblast Maďarska, Srbska, Chorvatska a Dolního Rakouska zasahující i do části jižní Moravy. Hlavním smyslem je nasbírat a namnožit druhy z květnatých luk, které jsou pro tuto oblast typické a jsou schopny zvládat klimatické extrémy,“ popsal cíl projektu PannFlora Stanislav Hejduk z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Panonská oblast čelí extrémnímu suchu dlouhodobě, i proto jsou některé druhy z této oblasti již vyzkoušené a osvědčily se. Navíc se dají množit i šlechtit. „Je to například štírovník růžkatý nebo čičorka pestrá, u řady druhů však osivo není k dispozici. Na základě botanických snímků z Masarykovy univerzity jsme vybrali zhruba 80 druhů rostlin, které by mělo jednak smysl množit a jednak jsou pro trávníky důležité,“ vysvětlil Hejduk.
V průběhu letošního léta tak budou vědci sbírat osivo z vybraných druhů a testovat jejich vhodnost k množení v polních podmínkách. Původní druhy panonských trávníků v sídelní zeleni by měly zvládat nejen horko a sucho, ale také plnit estetickou funkci. Nové druhy by měly kvést barevně a lákat hmyz. V trávnících se tak objeví například mateřídouška panonská, chrpa luční nebo šalvěj luční.
Městským trávníkům však nedělá problém pouze sucho o horko, ale například i špatná péče. „Problém nastává, když města sečou trávníky podle plánu bez ohledu na počasí. Třeba v roce 2018, který byl jedním z nejsušších roků za posledních 20 let, města často trávníky takto sekala. Nízko sečené trávníky kvůli tomu uschly a začal se tu masivně šířit ječmen myší,“ přiblížil Hejduk dopady špatné péče o trávníky ve městech. Problémem je i takzvané mulčování, kdy se trávník poseče, posekaná hmota se rozdrtí a položí zpět do posečeného trávníku. Když na povrchu trávníku zůstane velké množství biomasy, trávníku to škodí.
