V nižších částech Jižní Ameriky padly teploty až na minus 15 stupňů Celsia, což je podle Světové meteorologické organizace (WMO) výjimečný pokles. V závěru června se Chile a Argentina ocitly mezi nejchladnějšími místy na světě mimo polární oblasti.
Obě země na základě varování WMO vydaly preventivní upozornění a opatření kvůli tzv. „polárně pocházejícímu anticyklonu“, který je za extrémním chladem zodpovědný. Výrazné ochlazení kontrastuje s vedry na severní polokouli, především v Evropě, a zároveň poukazuje na sílící dopady klimatických změn.
V argentinském městě Mar del Plata, kde je zima obvykle mírná, ochlazení zpomalilo dodávky zemního plynu, který místní využívají k topení. Podniky kvůli šetření energií zůstaly zavřené, školy a veřejné budovy byly rovněž dočasně uzavřeny. V centrální a jižní Argentině byly teploty o 10 až 15 stupňů nižší než je obvyklý sezónní průměr.
Mrazivá vlna začala 26. června a vyvrcholila o čtyři dny později rekordními teplotními minimy, která zasáhla i nížinné oblasti, jež nebývají zimou zasažené. Vysoký tlak způsobil jasné nebe a rozsáhlé mrazivé noci.
V chilských městech Santiago, Rancagua a Talca se kvůli stagnujícímu studenému vzduchu zhoršila kvalita ovzduší. Meteorologické stanice v obou zemích hlásily rekordní minima. Neobvyklé bylo i sněžení v části pouště Atacama, nejsuchější oblasti světa, poprvé za více než deset let. Sníh padal i v netypických oblastech jako Mar del Plata, údolí Calamuchita či severní Patagonie.
Extrémní chlad má vážné dopady na místní ekonomiku. Farmáři v centrálním Chile a severní Patagonii hlásí škody na úrodě způsobené předčasnými mrazy, což ohrožuje plodiny i zimní sklizeň. Problémy se objevily také v dopravě a školství v regionech neznalých takových zimních extrémů.
