Duševní zdraví dospívajících se podle aktuálních dat výrazně zhoršuje. Například rozsáhlý výzkum Agentury Evropské unie pro drogy zjišťoval poprvé i psychickou pohodu dotazovaných. Zúčastnilo se jej přes 114 tisíc Evropanů ve věku 15 až 16 let, přičemž dobře se podle něj cítí 59 procent evropských adolescentů.
Česko je téměř na chvostu Evropy. „Dobře se cítí jen 46 procent Čechů ve věku 15 až 16 let. Hůř na tom jsou jen Ukrajinci s 43procentním podílem. Nejšťastnější dospívání mají naopak převážně obyvatelé severských zemích. V Dánsku, na Islandu a Faerských ostrovech duševní pohodu uvedlo více než 70 procent dotázaných,“ přibližuje analytik portálu Evropa v datech Milan Mařík.
Národní ústav duševního zdraví označil situaci v Česku za alarmující a vyžadující řadu opatření. Vycházel ze svého monitoringu duševního zdraví dětí Podle něj se špatně cítí 54 procent deváťáků, dobře jen 18 procent. Může za to zrychlené tempo života, větší tlak na výkon, neustálá online přítomnost a také nejistota ohledně budoucnosti.
Zhoršení potvrzuje i Petr Macek z Masarykovy univerzity: „V mezinárodních i českých datech je patrné, že mezi roky 2018 a 2022 došlo k výraznému zhoršení ukazatelů psychické pohody patnáctiletých – více adolescentů uvádí osamělost, časté psychosomatické obtíže a nižší životní spokojenost,“ řekl Macek.
Třetina žáků totiž vykazuje známky střední až těžké úzkosti. Se středními až těžkými depresemi se pak potýká 41 procent deváťáků. Každý třetí žák by tak potřeboval odbornou pomoc. Té se jim ale často nedostává, protože se Česko dlouhodobě potýká s chronickým nedostatkem dětských psychologů a psychiatrů..
