V Podkrušnohoří existují místa, která se dříve využívala k těžbě hnědého uhlí. Dnes už se tam vrací fauna i flóra. Dosud však chyběl systematický monitoring těchto obnovovaných stanovišť. Běžně využívané terénní průzkumy jsou totiž prostorově i časově náročné. Vědci z České zemědělské univerzity se však snaží tyto překážky odstranit.
Pomocí leteckého laserového skenování a takzvaného hyperspektrálního snímání se tým Vítězslava Moudrého z fakulty životního prostředí zaměřuje především na vztah mezi druhovou bohatostí ptáků na Radovesické výsypce na Teplicku a charakterem vegetace zjištěné pomocí dálkového průzkumu Země.
„V budoucnu bychom mohli dálkovým průzkumem efektivně sledovat a vyhodnocovat změny ve struktuře vegetace na velkých územích a tím včas a lépe odhadovat, zda se biotop nějakého druhu nevytrácí, případně navrhovat vhodný management takových území. Snížila by se tak nutnost opakování náročných terénních průzkumů,“ vysvětluje Vítězslav Moudrý, hlavní řešitel mezinárodního projektu EarthBridge.
Co je projekt EarthBridge?
EarthBridge je mezinárodní výzkumný projekt, který propojuje pozorovací výzkum Země s vědou o životním prostředí. Jeho cílem je vyvinout a aplikovat metody pro monitorování, obnovu a ochranu biologické rozmanitosti.
Povrchová těžba uhlí má na krajinu dlouhodobě negativní dopad. Vede k destrukci ekosystémů i k poklesu druhové diverzity. Nyní však dochází k obnově krajiny, i když jde o běh na dlouhou trať.
Vědci zatím zaznamenali 83 ptačích druhů na Radovesické výsypce a v jejím okolí. Kromě toho zjistili, že se tamní biodiverzita výrazně zvýšila již při malém nárůstu pokryvnosti stromovou a keřovou vegetací. K posílení druhového bohatství ptačího společenstva přispělo i množství suché vegetace a členitost terénu.
