U velké lokální reakce otok přesahuje deset centimetrů a trvá déle než 24 hodin. Přesně tyto příznaky postihují až čtvrtinu lidí. Ještě nebezpečnější jsou však reakce těla, které mohou vyústit v život ohrožující anafylaktický šok. Ten nastupuje zhruba 15 minut po bodnutí a může ho doprovázet otok krku či obličeje, zrychlený nebo zpomalený puls, pokles krevního tlaku, mdloby či nevolnost. V takovém případě musí dát lékař pacientovi okamžitě adrenalinovou injekci. V roce 2014 tuto injekci dostalo 6 700 lidí, o deset let později už jich bylo 16 800.
Loni se podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny po bodnutí hmyzem nechalo ošetřit 20 475 lidí. Jde o meziroční nárůst o 20 procent. Nejčastěji šlo o bodnutí sršněm, včelou nebo vosou. Nezřídka se však pacienti vydají do nemocnice i po bodnutí čmeláky, komáry, ovády nebo mravenci.
Nejúčinnější léčbou po bodnutí je takzvaná imunoterapie hmyzím jedem, která spočívá v dlouhodobém podávání malých dávek extraktu hmyzího jedu. Tělo pacienta pak při dalším bodnutí reaguje míň extrémně.
