V roce 2025 stále není samozřejmostí, že si lidé kdekoliv v Česku zavolají nebo pustí online mapu bez zadrhávání. Zatímco města a silnice první třídy chytají 5G bez problémů, odlehlejší oblasti, zvlášť ty s menším počtem obyvatel, zůstávají na okraji zájmu operátorů i technického pokroku. Podle telekomunikačního úřadu je v Česku přes 600 míst, kde moderní signál buď chybí, nebo nefunguje tak, jak by měl.
"Pracuji z domova a když potřebuji připojit počítač přes mobil k internetu, musím mít telefon na jediném konkrétním místě na verandě, jinak nemám šanci. V létě mi to nevadí, ale když mi začnou nad klávesnicí mrznout prsty, není to ideální. Stejně jako nechat mobil bez dozoru venku a sedět uvnitř u kamen. Také kvůli každému telefonátu musím před dům," svěřila se Minutovým zprávám podnikatelka z malé vesničky na Rokycansku, která sice vyměnila operátora za jiného s lepším pokrytím, její problémy to ale zmírnilo jen částečně.
Plán na změnu přichází ve chvíli, kdy je kvalita mobilního připojení důležitá nejen pro běžné uživatele, ale i pro provoz záchranných složek. Do roku 2030 mají proto v republice vyrůst stovky nových vysílačů. Každý z operátorů má pokrýt stovky nových lokalit vlastní infrastrukturou, další pak díky sdílení s ostatními operátory.
Doposud největší překážkou byly byrokratické průtahy. Samotná stavba věže zabere několik měsíců, ale povolovací řízení se může táhnout i tři roky. Nová legislativa účinná od července razantně škrtá některé zdlouhavé procesy.
Věže do padesáti metrů už nebudou muset procházet posouzením krajinného rázu a nebudou vázané územním plánem obce. Zrušila se také povinnost žádat o výjimky při oplocení věží na zemědělské nebo lesní půdě, což ve výsledku také zrychlí celý proces.
Operátoři navíc nově na některých místech nebudou budovat tři vysílače vedle sebe, ale dohodli se na sdílení infrastruktury, což šetří nejen peníze, ale i krajinu. Nejdůležitější je ale spolupráce s obcemi, bez jejich součinnosti nové stožáry jednoduše nevzniknou.
