V Česku se prohlubují důsledky změny klimatu, která se projevuje suchy, povodněmi, přívalovými dešti, vysokými teplotami i extrémními větry. Zpráva o adaptaci na změnu klimatu 2025, kterou projednala vláda, ukazuje, že klimatické změny jsou intenzivnější než před pěti lety a mají stále silnější dopad na společnost, ekonomiku i přírodu. Na tento vývoj reaguje stát investicemi do adaptačních opatření, jako je zadržování vody nebo obnova krajiny.
Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka jsou klimatické změny stále více patrné nejen v letních vedrech, ale i v období extrémních projevů počasí, jako byly loňské povodně. Vláda se proto soustředí na ochranu zdraví, majetku i zemědělství pomocí konkrétních opatření, jež zahrnují prevenci proti suchu a povodním. Zpráva o adaptaci hodnotí pokrok, který Česká republika učinila od schválení Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu v roce 2021.
Z dokumentu vyplývá, že z celkových 322 úkolů je více než 69 % plněno nebo průběžně realizováno, přičemž jen 12 % zůstává nesplněno. Přestože se v některých regionech a sektorech klimatické změny stále neberou dostatečně vážně, kladné výsledky přicházejí zejména díky spolupráci mezi státními orgány, akademickou sférou a soukromým sektorem. Pro efektivní implementaci adaptace je však stále potřeba zlepšit odborné kapacity a legislativní úpravy.
Vyhodnocení plnění plánu bude sloužit jako základ pro jeho aktualizaci, která bude předložena vládě k schválení v listopadu 2025. Pro období 2026–2030 se připravují tematické pracovní skupiny, které budou zahrnovat zástupce různých ministerstev, organizací a odborníků z akademického světa.
