Jiří Wonka a jeho rodina zažívali v době vlády komunistického režimu dlouhodobou perzekuci projevující se nezákonným odnětím svobody a uplatňováním násilí. Stěžovatel společně se svým tragicky zesnulým bratrem Pavlem čelil pronásledování především za protestní dopisy adresované komunistickým úřadům, v roce 1986 dostal roční trest za nezávislou kandidaturu ve volbách do Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČSSR. V listopadu roku 1988 ho neoprávněně zatkli a následně při dopravě na psychiatrické oddělení nemocnice zranili příslušníci ozbrojených složek státu.
U obvodního a městského soudu v Praze i u Nejvyššího soudu se Wonka neúspěšně domáhal soudní rehabilitace, chtěl také náhradu újmy na zdraví 93 tisíc korun. Až Ústavní soud rozhodnutí obecných soudů zrušil s tím, že bylo možné přiznat mu mimořádné zvýšení náhrady újmy tak, aby odpovídala dnešní ekonomické realitě a jevila se jako spravedlivá. „Výše odškodnění přiznaného obecnými soudy je ve zjevném a extrémním nepoměru k závažnosti újmy. Přiznaná náhrada za psychické i fyzické utrpení a zranění ve stěžovatelově případě nemůže představovat částku 4 125 korun. Takovou částku – vzhledem k mimořádným okolnostem stěžovatelovy věci – nelze považovat za spravedlivé odškodnění,“ stojí ve verdiktu Ústavního soudu.
Případ se tak vrátil k obvodnímu soudu. Ten minulý týden vynesl rozsudek zcela absurdní. Jiří Wonka ve skutečnosti nedostane ani korunu, naopak musí zaplatit 17,5 tisíce. Soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 sice přidal Wonkovi na odškodném 22 tisíc korun, ale ve zbývajících 63 tisících žalobu zamítl s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ty přitom přesáhly 43 tisíc korun, a tak na ně padne nejen celé odškodnění a Wonkovi ještě bude chybět přes 17 tisíc.
