„Předvolební období i volby samotné nabídly příležitost k reflexi důvěry veřejnosti v politický systém. Výsledky reprezentativního šetření těsně před parlamentními volbami ukazují, že důvěra veřejnosti v politiky je výrazně oslabená,“ uvádí datový analytik a sociolog z CEDMO Ivan Ruta Cukera. "Taková míra skepse je varovným signálem pro demokratické instituce i politiky samé,“ míní.
Nejnižší míru souhlasu zaznamenal výrok „Politici ve většině případů dělají to, co je správné“ – souhlasilo s ním jen 17 procent dotázaných, zatímco 73 procent vyjádřilo nesouhlas. Podobně skeptický postoj se projevil i u výroku „Obecně řečeno, tato země je řízená ve prospěch všech“, s nímž souhlasí pouze 20 procent respondentů, zatímco 70 procent s ním nesouhlasí.
Nedůvěra v politický systém, politické strany či konkrétní politiky často souvisí s úrovní ekonomické prosperity obyvatelstva. To se následně propisuje do volebního rozhodování. „Lidé s akutními finančními problémy mají tendenci podpořit ve volbách spíše opoziční strany. 18 procent českých domácností má problém zvládat svou finanční situaci. Další přibližně třetina sice s penězi vyjde, ale žije s velmi nízkými příjmy pod úrovní mediánu. Tito lidé tak často volí spíš podle své peněženky než podle vlastního světonázoru. I kvůli tomu jsou zranitelnější vůči manipulativním tvrzením a dezinformacím,“ dodává Ivan Ruta Cuker.
Mezi nepravdivými narativy, které CEDMO testovalo v zářijové vlně šetření, byl i ten, podle kterého by korespondenční volby umožnily hlasovat víc než milionu krajanů žijících ve Spojených státech a dalšímu milionu po celém světě. Dotazování se přitom odehrálo až po zveřejnění oficiálních údajů ministerstva zahraničí, podle nichž o dokumenty pro korespondenční volbu požádalo pouze 10 905 voličů. Přesto téměř polovinou české populace, 46 procent, nepravdivý narativ považovala i pak za důvěryhodný. Uvedené nepravdivé tvrzení je pouze jedním z příkladů celé řady sdělení, jejichž cílem je zpochybnit legitimitu voleb – často skrz sugestivní představu, že hlasování bude zmanipulované vládní mocí, zahraničními aktéry nebo jinými vlivnými skupinami.
Obdobným tvrzením, které se vyskytlo v českém digitálním informačním prostoru před volbami bylo například, že prezident Petr Pavel zvažuje zrušit volby a nechat dál vládnout premiéra Petra Fialu nebo že Bezpečnostní informační služba ve spolupráci s Ústavním soudem plánují zneplatnit volby kvůli údajnému vměšování cizích mocností, především Ruska.
Dalším výrazným narativem byly manipulace zaměřené na Ukrajince žijící v Česku. Ve veřejném prostoru se objevovala tvrzení o jejich údajných výhodách oproti českým občanům či zvýšené kriminalitě. Lídr SPD Tomio Okamura například na Facebooku tvrdil, že ministr vnitra Vít Rakušan urazil Čechy výrokem, že se Ukrajinci chovají lépe. Ve skutečnosti však Rakušan hovořil pouze o kriminalitě, přičemž podle dat policie Ukrajinci v přepočtu na počet obyvatel páchají míň trestných činů. Okamura tento kontext opomněl a ve sponzorovaném videu výrok prezentoval jako obecné hodnocení chování Čechů a Ukrajinců. Další kandidát SPD Jiří Fořt pak ve videu s více než 650 tisíci zhlédnutími šířil nepravdivé informace o školní docházce ukrajinských dětí a údajných finančních odměnách pro jejich rodiny.
