S pomocí umělé inteligence a superpočítače vzniká 3D model cév, díky kterému lékaři před zákrokem uvidí, kudy vedou tepny a žíly v břišní dutině. Na jeho vývoji spolupracují odborníci z Fakulty elektrotechniky a informatiky a fakultní nemocnice v Ostravě.
Lékaři v ostravské nemocnici každoročně provedou zhruba 340 operací u pacientů s rakovinou tlustého střeva. Znalost přesné polohy cév v břišní dutině je naprosto zásadní. „Cévní systém v břiše je velmi variabilní a u každého člověka jiný. Když lékař zná jeho průběh, může lépe naplánovat operaci a snížit riziko, že dojde ke komplikacím. Navíc u kolorektálního karcinomu díky tomu můžeme provést operaci dostatečně onkologicky radikálně, aby byl zákrok pro pacienta co nejúčinnější,“ vysvětluje přednosta Chirurgické kliniky Lubomír Martínek.
Podrobný 3D model cév musí být lékařům dostupný ještě před samotným zákrokem, tak si ušetří spoustu času hledáním a označováním cév. „Vytipovali jsme 60 pacientů, u nichž jsme na CT snímcích vyznačili cévy. Bylo to velmi obtížné, protože v břišní dutině se nachází desítky tepen a žil. Manuální segmentace, kdy se identifikují a označí všechny cévy větší než 2 mm, nám u jednoho pacienta zabrala pět až šest hodin,“ popisuje chirurg Jan Hrubovčák.
Aktuálně už je hotový 3D model tepen. Lékaři a vědci se nyní zaměří na modelování žil a vývoj specializovaného modelu pro kritické cévy, které se vyskytují v blízkosti nádorů. Jejich cílem je vytvořit webovou aplikaci, do níž lékař nahraje data konkrétního pacienta a do několika minut získá přesný 3D model cévního systému.
„Přesnější plánování operace, zkrácení doby zákroku a snížení rizika před i pooperačních komplikací přímo ovlivňují prognózu a šance na vyléčení pacienta. Pokud by algoritmus dokázal segmentovat cévy v reálném čase, mohl by najít široké uplatnění nejen ve výzkumu, ale i v běžné klinické praxi,“ vypočítává výhody nového 3D modelu Martínek.
