Neznámý atentát na konci války. Až čtvrtá rána byla pro šéfa brněnského SS osudná
Atentát na šéf brněnské SS Augusta Gölzera je neznámou kapitolou dějin konce druhé světové války. I proto, že v roli hlavního zrádce byl jeden z brněnských komunistů.
7. února 2025 v 06:31
Český odboj za války neregistroval pouze atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ale také na šéfa brněnské buňky SS Augusta Gölzera, na něhož atentátníci vystřelili přesně před 80 lety, 7. února 1945, když už bylo jasné, že Německo spěje k největší porážce všech dob. Na toho si dva členové komunistické organizace Předvoj, Vladimír Blažka a Alois Bauer počkali si v Nerudově ulici v Brně, kde Gölzer bydlel a večer osudného dne na něho několikrát vystřelili. Nacistický pohlavár se skácel až po čtvrté ráně a s pomocí manželky se mu podařilo dostat do bytu. Záchranka, při vědomí, že jde o vysoce postaveného funkcionáře SS, na místo příliš nepospíchala a když byl Gölzer převezen do nemocnice, už bylo pozdě a pár minut po půlnoci zemřel.
Vyšetřování události bylo krátké a stejně jako v případě Heydrichova atentátu, zafungovaly výhrůžky smrtí a selhání jednoho z mužů z okolí atentátníků. Jeden z velitelů organizace Předvoj, Vladimír Tišnovský, tlak neunesl a gestapo navedl na stopu obou mužů. Ti pak byli v polovině dubna 1945 zastřeleni. V té době také vyšlo najevo, že terčem neměl být Gölzer, ale kriminální rada brněnského gestapa Otto Koslowski, který osobně oba atentátníky ránou do týla popravil.
Oproti Heydrichovu atentátu, která nacisté využili k rozpoutání vražedného běsnění, přešla se už smrt Gölzera bez větší publicity. Gestapo se bálo, že by poukázalo na vlastní neschopnost v obraně vysokých nacistických činitelů, komunisté posléze nechtěli poukazovat na selhání svého člena.
