Politická situace ve Francii se vyostřila. Během debaty o státním rozpočtu na příští rok, došlo i na bod důvěry vládě, který využily obě opoziční strany, jak koalice Nová lidová fronta, která sjednocuje levicové strany, včetně komunistů a krajně pravicové sdružení Národní sdružení. Ty nakonec menšinovému kabinetu Michela Barniera vyslovily nedůvěru, která jen prohlubuje politickou krizi od letních voleb, které dopadly patem. Země tak může být na cestě k dalším předčasným volbám, které jsou však možné až příští rok v létě. Navíc nad rozpočtem na příští rok visí otazník.
Rozbuškou k hlasování o důvěře vládě, o němž se vědělo, že jej Barnier nemůže ustát, byly škrty, které kabinet představil v rámci úsporných opatření a které nenašly pochopení napříč celým spektrem. Krok parlamentu ale lze chápat také jako útok na prezidenta Emmanuela Macrona, protože Národní sdružení, zejména pak jeho šéfka Marine Le Pen, se netají tím, že by chtěli iniciovat i nové prezidentské volby. Barnierova vláda totiž vzešla ze středu Macronovy strany Obnova.
Vláda, proti níž hlasovalo 331 poslanců z celkových 574, byla u moci pouze tři měsíce. Jedná se tedy o jedno z nejkratších období, protože od roku 1962 se nikdy nepodařilo žádnému kabinetu nedůvěru vyslovit.
Voilà la réalité.
— Michel Barnier (@MichelBarnier) December 4, 2024
Elle reste là. pic.twitter.com/mX0G75joY9
