Na Slovensku jsou povinné dálniční známky pro použití dálnic a vybraných silnic první třídy pro osobní vozy. Varianta na deset dní stojí v přepočtu asi 300 korun, na 30 dní 425 korun, a na celý rok asi 1 500 korun. Vyhýbat se placeným úsekům není časově ani ekonomicky výhodné.
V Rakousku jsou dálniční známky povinné pro použití dálnic a rychlostních silnic. Vozidla do 3,5 tuny zaplatí za den za 8,60 eur (215 korun), za deset dní 11,50 eur (asi 290 korun) dva měsíce vyjdou na 28,90 eur, tedy asi 720 korun a rok na 96,40 eur, to je asi 2 400 korun. Povinnost platit za dálnice mají i motocykly.
Platí se také za průjezd tunely, vyjdou na 125 až 290 korun. Zpoplatněný je Gleinalmský, Bosrucký, Katschberský, Brennerský a Arlberský tunel a také Tunel Karavanky. Jízda mimo dálnice se vyplatí na cestě do Vídně od Mikulova a do Linze od hraničního přechodu Dolní Dvořiště.
Německo nemá dálniční poplatky ani mýtné. V řadě města ale zavedlo nízkoemisní zóny. Do Umweltzone mohou vozidla vjíždět pouze s emisní plaketou Umweltplakette nebo Feinstaubplakette. Starší vozy do ekologických zón nesmějí, přísnější metr platí pro diesely, ty vyrobené do roku 2006 také mají zákaz vkezdu. Poplatek je 350 korun.
V Polsku mají systém mýtných bran. Platí se tam za projeté dálniční úseky. Pro vozy do 3,5 tuny jsou zpoplatněné úseky Rusocin - Nowa Wieś, Świecko – Lodž a Wroclaw – Kraków. Poplatky vyjdou od 0,9 do 3,40 korun za kilometr. Vyhnout se úseku Rusocin – Nowa Wies se nevyplatí. 150 kilometrů vyjde asi na 180 korun a jízda trvá kolem 80 minut. Zdlouhavá objížďka po silnici E91 přes města Tczew a Swiecie je dlouhá 180 kilometrů a cesta trvatéměř tři hodiny. Přibližně dvě hodiny času navíc si vyžádá objížďka úseku Swiceko – Konin, za který se platí při délce 268 kilometrů asi 470 korun. Vyhnout se mu dá po silnici E92 směr Poznaň. 80 kilometrů na mezi Katowicemi a Krakowem vyjde na 120 korun. Cesta zdarma vede po hlavním tahu E94 a trvá o půl hodiny déle.
Maďarsko má elektronickou dálniční známku na deset dní, měsíc nebo rok. Cena desetidenní známky je asi 409 Kč, měsíční vyjde na 662 Kč.
Slovinsko má dálniční známky na týden, měsíc nebo rok a jsou povinné pro všechna motorová vozidla. Osobní vozy do 3,5 tuny platí za dálniční známku na sedm dní v přepočtu čtyři stovky, za měsíc dvojnásobek. Za motocykl zaplatí cestovatelé za týden asi dvě stovky, měsíční známka pro ně neexistuje, a tak následující nejlevnější je na půl roku za 750 korun. Zvláštní poplatek je za průjezd tunelem Karavanky, který spojuje Slovinsko a Rakousko (A11). Poplatek za jeden průjezd je 260 korun.
Protože většina výletníků cestuje do země nebo přes ni více než týden, musí mít měsíční známku. Cesta mimo dálnice se tak vyplatí. .
V Chorvatsku se poplatky se vybírají prostřednictvím mýtných bran. Povinnost mýtného platí pro osobní vozidla i motocykly. Průměrná cena mýtného pro osobní auta je asi 150 korun za sto ujetých kilometrů. V letní sezóně obvykle mýtné stoupá o deset procent.
Na Istrii se dá jet zdarma po silnici D75, která vede od Umagu až do Puly při pobřeží, zdržení je jen půlhodinové. Dálnici A6 se dá vyhnout po silnici D3, cesta je delší o hodinu.
Itálie vybírá poplatky prostřednictvím mýtných bran za všechna motorová vozidla včetně motocyklů. Kromě dálnic se platí i v některých tunelech. Výše mýtného závisí na délce trasy, například úsek Miláno – Říms délkou 563 kilometrů vyjde na necelých 1 100 korun, ze San Rema do Miláno je to 292 kilometrů a cena vyjde na necelých sedm stovek. Platí se také za průjezd tunely. Grand St. Bernard stojí autem 674 korun za jednu, nebo 1 100 za dvě cesty, Munt La Schera stojí 850 korun, Fréjus a Monte Bianco za cestu tam i zpět asi 1 400 korun, platí se i za motorky. Na Jadran, do Dolomit nebo Benátek se vyplatí jet mimo dálnice.
Bulharsko má elektronickou dálniční známku a kromě dálnic i rychlostních silnic se platí i za většinu silnic nižších tříd. Zpoplatnění se týká všech vozidel se čtyřmi a více koly. Platba dálniční známky se tedy nevztahuje na motocykly a tříkolky. Víkendová známka vyjde asi na sto korun, týdenní na 160 korun, měsíční na 330 korun. Kvůli množství placených úseků se nemá smysl jim vyhýbat.
Ve Španělsku jsou mýtné brány, platí se za průjezd hlavními dálničními tahy v osobních autech a na motorkách. Do letoviska Lloret de Mar vyjde cesta od hranic s Francií asi na tři stovky, do Barcelony pak asi na 480 korun. Placeným úsekům se lze ve Španělsku poměrně dobře vyhnout, země má řadu čtyřproudých rychlostních silnic, které jsou zdarma.
V Portugalsku jsou dálnice a některé silnice zpoplatněné pro řidiče motocyklů i osobních automobilů, poplatky jsou stejné pro auta i motorky a vycházejí na 150 až 225 korun za sto kilometrů. Přejezd mostu Vasco da Gama u Lisabonu vyjde asi na 50 korun, na most 25 de Abril je možný vjezd za 75 korun a cesta tunelem Marão na dálnici A4 stojí asi 55 korun. Pokud jedete do Portugalska k moři, do Lisabonu či Porta, lze se pohodlně dálnicím vyhnout. Silnice jsou v Portugalsku udržované a rovné.
Švýcarské dálnice lze využít pouze s roční dálniční známkou za 1 040 korun. Platí se za osobní vozy, motocykly, přívěsy, návěsy či obytné přívěsy.
V Belgii se neplatí za cesty osobním vozidlem či na motocyklu. Jediným zpoplatněným úsekem je tunel Liefkenshoek v Antverpách. Průjezd osobním vozidlem vyjde na 175 korun při platbě v hotovosti, nebo na 140 při platbě kartou.
Stejné je to ve Švédsku a Dánsku. Tam je zpoplatněný jen Öresundský most spojující obě země a města Kodaň a Malmö. Jednosměrné mýtné vychází u osobních vozidel asi na 1 400 korun.
